Reklamní sdělení
Poznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA. Návod jak na to, najdete zde.
Mít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy. Založte si je ještě dnes.

Jednou z nápadných skupin ptáků, která se v současné době rozmnožuje a nikterak se nezdráhá sídlit v blízkosti člověka, jsou sovy. Ač se živí lovem jiných živočichů, nejsou příbuzné dravcům, ale spíše papouškům. Dravcům se podobají díky téměř stejnému způsobu života.Většina sov v naší přírodě jsou středně velcí ptáci aktivní v noci, většinou různě hnědorezavě či hnědošedě zbarvení. Oproti představám laiků pouze dva druhy houkají, a to výr velký a kalous ušatý, a také pouze tyto dva druhy mají typická péřovitá "ouška" na hlavě. Ostatní sovy vydávají různé kvílivé a chrčivé zvuky, které vedly v minulosti ke vzniku četných pověstí o strašidlech. Většinou hnízdí v dutinách stromů (puštík, sýček, sýc rousný, kulíšek), na půdách staveb či ve zvonicích kostelů (sova pálená) či na skalách (výr velký). Zvláštní zvyk má kalous ušatý, který obsazuje stará hnízda strak a vran, a příbuzný kalous pustovka hnízdící na zemi v porostech vlhkomilných trav. Sovy mají obvykle větší počet mláďat (sova pálená i deset), pouze výr se spokojí se 2 - 4. A právě tato mláďata bývají z neznalosti často zbytečně zachraňována. Týká se to zejména kalousů ušatých a puštíků obecných, tedy našich nejhojnějších sov, které hnízdí i ve městech. Proč?Právě pro vyšší počty mláďat (zde asi 4 - 6) a relativně malý prostor hnízd opouštějí sovičky bezpečí hnízda velmi brzy. V podobě ochmýřených šedobílých či šedohnědých kuliček velikosti grepu s teprve kratičkými pery v ocase a na křídlech posedávají na větvích v okolí hnízda. Jakmile se začne smrákat, spustí své žadonění. Pískavé "síííp" se ozývá v intervalu několika vteřin po většinu noci. Mláďata takto oznamují lovícím rodičům, že jsou v pořádku a mají chuť na pár soust. Nasycená ptáčata nad ránem se ozývají už jen sporadicky. Pískání tedy není nářek opuštěného či ztraceného tvora (jako je tomu třeba u kuřat, káčat či srnčat), ale naopak komunikace mezi mládětem a rodiči, volně přeložitelná jako:"Sedím tady, jsem v pohodě, až poletíš okolo s myší, pamatuj na mě!" Kdyby se mládě přestalo ozývat, rodiče o ně ztratí zájem. Pro vyrušované spáče mám však špatnou zprávu - "pískavé" období v okolí hnízda trvá zhruba 4 - 5 týdnů... Pak jsou mláďata už vyvinutá a od rodičů se postupně odpoutávají.Občas se stane při špatném počasí, že mladá sova se stromu spadne. Tehdy pomoc opravdu potřebuje, protože na zemi ji ohrožují šelmy (kuny, lišky, lasice) a divoká prasata, může zde provlhnout od rosy a prochladnout, slábnoucí ptáče napadnou mravenci. Rodiče se také zdráhají na zem slétnout a potomka zde krmit. Pomoc je snadná - sovičku uchopíme do ruky (pozor na drápy, lépe je vzít si rukavici nebo hadr) a opatrně posadíme na větev co nejvýš nad zem. Vždy na strom, pod nímž seděla. Nic se nestane, vezmeme-li ji na chvíli domů osušit, je-li promáčená deštěm. Do soumraku však musí být zpět! Pouze je-li mládě zraněné, kontaktujeme příslušnou záchrannou stanici. O domácí odchov se nepokoušejte! Jednak se neobejde bez myší, jednodenních kuřátek a dalších celých zvířat a bez vitamínových a minerálních doplňků, bez nichž sovy neprospívají a hrozí jim křivice a poškození peří, a jednak rostoucí mládě je náročné na pohyb a pro zdravý vývin potřebuje velkou rozletovací voliéru několik metrů dlouhou a širokou. Navíc ponechat si doma sovu z přírody je v rozporu se zákonem.Lidé si někdy pletou sovy a dravce. Jak tedy rozlišíte, zda nalezené mládě je sovička či draveček? Je to snadné: sovy mají nohy opeřené hustým chmýřím až k drápům, dravci oproti tomu holé (orli mají chmýří k prstům, prsty už holé jsou) a kromě vzácného raroha velkého vždy žluté. Sovy obracejí dva prsty na noze vpřed a dva vzad (jde o tzv. vratiprst), dravci mají vždy tři prsty vpřed a jeden vzad. Sovy se brání syčením a klapáním zobákem, většinou se různě kývají a točí hlavou, kalous a výr navíc stojí přihrbeně a nad hřbetem rozevírají křídla do jakéhosi vějíře - zvětšují tak opticky své tělo. Dravci si v ohrožení lehají na záda a sekají nohama se silnými drápy. Sovy mají už v mládí kulatý obličej s peříčky tvořícími tzv. závoj kolem očí, dravčí hlava je štíhlejší s očima posazenýma víc do stran. A konečně dravci opouštějí hnízdo až v době, kdy mají tělo pokryté peřím, byť ještě ocas a křídla nemají dlouhá pera plně dorostlá. O pomoci mláďatům dravců se dozvíte příště.