Reklamní sdělení
Mít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy. Založte si je ještě dnes.
Poznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA. Návod jak na to, najdete zde.

Současné počasí není pro tuto dobu a naše podnebné pásmo příliš typické - červny bývají spíše deštivé (Medard...). Tropická vedra proto mohou některým živým tvorům značně zkomplikovat život. Asi nejvíc se to týká mláďat nejrůznějších ptáků od sýkorek po čápy bílé.

Ptáci mají asi o 4 stupně vyšší normální tělesnou teplotu než my, tedy kolem 41 stupňů. Nejvíc má holub - 43. Proto se ve vedru snáze přehřívají - organismus nemá téměř žádnou "teplotní rezervu". Když je v hnízdě 5 - 8 mláďat a hnízdem je myšlena dřevěná budka na stromě mimo les, skulina pod střešní krytinou nebo stará poštovní schránka, na problémy je zaděláno. Teplota uvnitř rychle stoupá. Ptáci se nedovedou potit, chladí se jen rychlým dýcháním s otevřeným zobákem. Pozor! Tento otevřený zobák neznamená žízeň, ale jen a jen snahu se ochladit. Zároveň se ptáčata snaží rozlézt se co nejdál od sebe (pravý opak, než při chladu, kdy se naopak shlukují do kupičky a hřejí navzájem). V budce či malé skulině to ale mnohdy nejde a ptáčata vypadávají ven. K východu z hnízda je navíc přitahuje i slabý proud přece jen o něco chladnějšího vzduchu. A tak v horkých dnech nacházíme pod hnízdy malé sýkorky, vrabce, jiřičky a rorýse, občas i kavky a poštolky. Ptáci z otevřených hnízd v křoví jsou na tom o něco lépe. Přece jen jsou stíněni listy a větvemi keře a hnízdo je svrchu otevřené a kolem proudí vzduch. I tak se ale ptáci vyhýbají vzájemnému dotyku. Proto vylézají na okraje hnízd a opět mohou padat dolů. Týká se to třeba pěnkav, zvonků, stehlíků, kosů, drozdů, strak a sojek. Křovinoví ptáci však padají na zem z menší výšky, takže pády většinou přežijí a mají šanci na záchranu.

Kapitola sama pro sebe jsou čápi bílí, někdy i volavky popelavé. Čapí hnízda na komínech, sloupech či pahýlech stromů nejsou nijak stíněna. Aby se mláďata nepřehřála na přímém slunci, potřebují doslova slunečník. Ten zastoupí rodiče. Nejen v dešti, ale i ve slunečním žáru stává vždy jeden z nich na hnízdě a svými křídly vytváří stinný kryt. Sám trpí vedrem, ale partner jej brzy vystřídá. Až vzrostlá starší mláďata ve věku několika týdnů jsou nucena přežít slunce bez ochrany. Podobně se chovají volavky popelavé na hnízdech na vrcholcích stromů, např. borovic.A jak můžeme ptákům ve vedrech pomoci? Základem je umožnit jim koupel a namočení peří. Hodí se plochá mísa, pekáč, mělké jezírko apod. Vodu denně měníme či necháme nuceně cirkulovat (jezírko). Nádobu stavíme do výšky, třeba na zídku nebo stříšku, aby zmáčené ptáky nemohly hned lovit kočky. Voda by měla být ve stínu. Pomůže i jemné rosení trávníku, kdy ptáci vodní mlhou rádi proletují. Takto namočení zaletují do hnízd a chladí mláďata. Přímo hnízda nepoléváme, ale pokropení keřů a stromů, kde ptáci hnízdí, a to i vícekrát denně, zvlhčí mikroklima a také pomůže. POZOR! Nekropte velkolisté rostliny, kde voda zůstane na listech v kapkách a působí jako čočka! Výsledkem by byly vypálené díry v listech. Jehličnany a ovocné stromy lze kropit beze škody. Pomůže i polévání střechy v okolí hnízd a nad nimi - i to přinese ochlazení. A pod hnízda, víme-li o nich, dáme cokoli měkkého, co zmírní náraz padajícího mláděte - deky, staré koberce, molitan, vrstvu sena apod. Vypadlá ptáčata, jsou-li zdravá, můžeme do hnízda vrátit, nebo je předat nejbližší záchranné stanici pro handicapovaná zvířata, kde je vychovají a vrátí do přírody.Přeji Vám i ptákům ve Vašem okolí úspěšné přežití těchto veder!