Reklamní sdělení
Poznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA. Návod jak na to, najdete zde.
Mít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy. Založte si je ještě dnes.

Řada milovníků zvířat se obrací na ochránce s dotazem, zda je či není týrání nechat v zimě papoušky ve venkovních voliérách. Odpověď není zcela jednoznačná, nicméně pokusím se ji zde poskytnout. V našich klecích a voliérách se nachází celá řada druhů papoušků. Od běžně známých andulek a korel přes pestré rosely, ukřičené agapornisy, ničitele dřeva aratingy, až po velké ary a inteligentní žaky. Tito ptáci pocházejí z různých světadílů, klimatických pásem a z různých přírodních prostředí. Zdaleka neplatí, že co papoušek, to tropická džungle! Obecně lze říci, že ptáci z tropů a pralesů jsou choulostivější a hůř si zvykají na nižší teploty. Mezi tropické pralesní papoušky patří například arové, amazoňané, drobní papoušíčci, loriové, většina aratingů a někteří afričtí papoušci a alexandři z Asie. Papoušci z křovinaté buše či stepních oblastí jsou odolnější, protože v těchto biotopech se projevují docela velké rozdíly mezi denní a noční teplotou (i 30 stupňů). Některé druhy navíc žijí i v subtropickém, resp. mírném podnebném pásu, takže mohou zažívat i poměrně drsné zimy. K těm posledním patří třeba papoušek patagonský z Jižní Ameriky, nestor kea z Nového Zélandu, rosela žlutobřichá z Tasmánie či alexandr čínský z Asie. Velmi odolní jsou i australští stepní a lesostepní papoušci, kteří se u nás chovají nejčastěji. Kromě andulek a korel jde hlavně o většinu rosel, papoušky královské, nádherné a kouřové, papoušky zpěvavé a řadu dalších. Relativně odolní proti nízkým teplotám jsou i bíle zbarvení kakaduové a z afrických druhů agapornisové růžohrdlí. Také americkým papouškům mniším zima nevadí a stejně tak i novozélandským kakarikiům červenočelým a žlutočelým. Po řadu generací u nás chovaní ptáci snášejí poklesy teplot i na mínus dvacet, ovšem při zachování několika podmínek. Musí jít o ptáky zcela zdravé a venku chované již od jara. Nelze si tedy v přetopeném zverimexu koupit andulku k vánocům a hned ji šoupnout na balkon! Venku chovaní ptáci musejí mít dostatek prostoru k pohybu, tedy možnost létat! Voliéra musí mít závětrný prostor, kam nesněží, nefouká a neprší a kde je umístěno krmivo a voda. Do krmiva nesmí nasněžit! Vodu měníme nejméně 2x denně - mráz vysušuje podobně jako horko a ptáci mají žízeň. Kromě jablek, jeřabin, šípků a bobulí hlohu nepodáváme v mrazu ovoce - zmrzlé působí průjmy. Krmivo musí být kvalitní a vydatné - venku zimující papoušci mohou dostat větší podíl olejnatých semen, ořechů a ovsa, což jsou vydatné zdroje energie. Nepodáváme naklíčené a máčené krmivo, které by také mohlo zmrznout. Andulky, korely, kakariki, rosely (kromě rosel černohlavých), papoušci mniší, patagonští a alexandři čínští mohou být venku i při teplotách -20. Pozor - při slunných (byť mrazivých) únorových dnech mohou začít hnízdit! Proto odstraňte na zimu budky! Ostatní odolné druhy raději nevystavujte teplotám pod -8 stupňů, resp. umožněte jim volit mezi pobytem venku a v temperované vnitřní části voliéry, kde je mezi 5 a 12 stupni nad nulou. Jinak je-li slunečno a sucho, mohou se v mrazu na chvilku prolétnout i další druhy papoušků včetně araraun, žaků a kakaduů. Opět ale jen ptáci zcela zdraví, v dobré kondici a správně krmení. Z výše uvedeného tedy vyplývá - uvidíte-li v zimě papoušky ve venkovních voliérách, zkuste nejprve oslovit jejich majitele. Pokud se ho zdvořile zeptáte, rád vám vše vysvětlí. Jedině pokud uvidíte venku urousané, špinavé a zjevně nemocné ptáky či ptáky v malých (pokojových) klíckách, obraťte se na místně příslušné inspektory krajské veterinární správy. Ti na místě provedou kontrolu, a pokud to bude třeba, zasáhnou. Informace získáte i v zoologických zahradách.