Reklamní sdělení
Poznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA. Návod jak na to, najdete zde.
Mít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy. Založte si je ještě dnes.

Občas se to může přihodit - děti na vycházce, nebo vy sami najdete na zemi zraněného opeřence. Schoulené načechrané klubíčko peří, které evidentně potřebuje pomoc. Co teď? Pokusím se poradit. Rozhodně se nebojte nemocí! Vzhledem k vyšší tělesné teplotě (až o 5 stupňů!), jinému obsahu vody ve tkáních a celkově jinému metabolismu pro nás naprostá většina ptačích parazitů, bakterií a virů nepředstavuje vůbec žádné riziko. Ta malá část, kterou s ptáky můžeme sdílet, se navíc rozhodně nepřenese tak, že ptáka posadíme do vhodné přepravky a doručíme odborníkům! Stačí běžná hygiena, tedy umýt si ruce mýdlem a horkou vodou a mýdlem vymýt použitou přepravku.Ptáci na rozdíl od většiny savců disponují velice rychlým metabolismem. V praxi to znamená, že jakékoli zranění se hojí během pár dní (zlomená kost sroste za 10 dní), ale také to, že ptáček velikosti vrabce bez potravy uhyne během 48 hodin, někdy i dřív. Proto základní pravidlo zní: POMOC HLEDÁME CO NEJDŘÍV, nejlíp ihned. Nelze čekat do pondělka, do návratu z chaty nebo do odjezdu babičky. Na internetu na stránkách ministerstva životního prostředí si najděte seznam záchranných stanic pro handicapované volně žijící živočichy a kontaktujte tu nejbližší. Hned, i když je jedna ráno. Pracovníci drží pohotovost na telefonu nonstop. Pro ptáka si přijedou, nebo se s vámi domluví jinak, a nic to nestojí. Zraněný pták potřebuje ze všeho nejvíc klid. Proto ho do předání odborníkům umístěte buď do přepravky na zvířata, kterou zakryjete průsvitným šátkem, do ptačí klece (opět zakryté průsvitným kusem látky) nebo do papírové krabice s propíchanými otvory. Dovnitř mu dejte klacík jako bidélko, malou misku s vodou a případně i vhodnou potravu. Jakou? Drobným pěvcům, jako jsou vrabci, pěnkavy či sýkorky, rozpůlené jablko a hrst semen (slunečnice, zob pro kanáry či andulky), kosům, špačkům, sojkám, strakám a drozdům ovoce, holubům a hrdličkám ovesné vločky či pšenici, dravcům a sovám kousek syrového masa, třeba kuřecí krk. Jsou ptáci, jimž není co doma podat - vlaštovky, rorýsi a někteří další. Potřebují živý hmyz přímo do zobáčku. O to dřív se musejí dostat do těch správných rukou.Pokud má pták krvavé otevřené poranění, nesmějí se k němu dostat mouchy! Nakladly by do rány vajíčka a mohly by zanést infekci. Nedávejte na ránu žádné masti nebo zásypy! To patří veterináři. Nic ale nezkazíte běžnou desinfekcí - kysličníkem, Betadinou apod. Pokud z rány trčí zlomené kosti, umístěte ptáka do menší krabice, aby se nepohyboval a nepůsobil si bolest. Krvácení se nebojte - ptáci mají velmi dobrou srážlivost krve, takže obvykle přestane samo. Jen při porušení velkých cév (např. při utržení křídla po nárazu do drátů apod.) je potřeba ránu zaškrtit obvazem, šňůrou či šátkem. A pokud je rána stará a plná muších larev, můžete ji vypláchnout teplou vodou. Někdy má pták otřes mozku po nárazu do skla či po střetu s autem. Poznáte to snadno - padá ke straně, stáčí hlavu, může mít křeče. Pak spěchejte k odborníkům co nejdříve. A rozhodně ptákům s těmito příznaky NEDÁVEJTE misku s vodou!!! Napít se v tomto stavu nedokážou a mohli by se utopit! Pokud ovšem po nárazu do skla pták jen nehybně leží jako ochrnutý, nepanikařte! Dejte ho do krabice (aby byl v šeru) na klidné místo v pokojové teplotě a hodinu ho nechte v naprostém klidu. Po hodině ho zkuste vypustit. 90% jich bez problémů odletí. Tu zbylou desetinu předejte opět odborníkům.Častým zraněním je uzavřená, tedy nekrvácející, zlomenina křídla. Pták nelétá a křídlo má svěšené. Musí se co nejdříve předat k odbornému ošetření! Díky rychlému hojení ran se totiž už za 3 dny vytváří v místě zlomeniny náhradní kostní či vazivová tkáň, a pokud není zlomenina správně zafixovaná, kost sroste křivě a z ptáka je doživotní mrzák závislý na lidské péči! Přitom při správném ošetření (dnes často chirurgickém s použití vnitřní dlahy či kostních hřebů) se nadpoloviční většina ptáků vrací uzdravená zpět do přírody!Nejzrádnějším zraněním je popálení elektrickým proudem. Vzniká při pokusu velkého ptáka (dravce, čápa, výra, volavky) posadit se na sloup el. vedení, kdy se dotkne současně dvou drátů nebo drátu a kovového nosníku, čímž způsobí zkrat a proud mu projde tělem. Často to přežije, ale proudem zasažené končetiny začnou po 48 hodinách odumírat. Těsně po zásahu na nich není téměř nic vidět. Jen pera na křídle jsou někdy trochu pocuchaná a na zasaženém běháku můžeme najít fialovou skvrnku o průměru nejvýš 1mm, kde proud vstoupil do těla. Jinak vypadá pták zdravě, pouze nedokáže letět a působí vyčerpaně. Vodítkem vám může sloužit blízkost elektrického vedení. Nebo krátkovlnného vysílače, kde zejména při velké vlhkosti vzduchu vzniká nebezpečné elektrické pole zraňující kolem letící ptáky. Pomoc musí přijít do zmíněných 48 hodin, kdy se postižená končetina dá dobře zachránit. Pak je pozdě - tkáň se přestává prokrvovat a buď usychá a ulomí se, nebo se klasicky rozkládá. Takto postižení ptáci, kteří se najdou více dní po popálení, musejí být často utraceni. Poslední časté zranění je napadení kočkou či malým psem typu jorkšíra. Šelma většinou ptáka kousne, čímž způsobí otevřenou ránu. Zrádnější jsou ale vnitřní zranění, obvykle zlámání několika žeber. K tomu dojde při útoku kočky, která nejprve ptáka skokem chytí předními tlapkami (takže tři a půl kila kočky dopadnou na tělíčko pěnkavky...) a teprve poté ho uchopí tlamou. Proto i zdánlivě nepoškozený opeřenec zachráněný z tlamy domácího mazlíčka patří s patřičným upozorněním do rukou odborníkům.Někdy se stane, že si pták poškodí pouze peří. Spadne do nádoby s olejem, do komína, do barvy apod., nebo ho pes či kočka chytí jen za peří a vytrhnou mu je. Zašpiněné peří můžete omýt mýdlovou vodou, ale opět co nejdřív kontaktujte odborníky. Špína může poškodit ochranný tuk na peří, takže ptáka ohrožuje déšť a zima, vytržená pera musejí dorůst. Pouze nepoškozené a zdravé opeření poskytne ptákům plnou výkonnost v letu a ochrání je před nepřízní počasí.A varování na závěr: ne všichni veterináři dovedou ptáky léčit. Každý je specialista na něco jiného, ale ne každý svou neznalost přizná. Právě proto se zraněnými ptáky spěchejte do záchranné stanice, kde mají svého veterináře - ptačího specialistu, a ne do ordinace, kam chodíte se psem či králíkem. Konečně - se zánětem žlučníku také nepůjdete na oční, že?