Reklamní sdělení
Poznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA. Návod jak na to, najdete zde.
Mít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy. Založte si je ještě dnes.

Jaro je typické snahou všeho živého se rozmnožovat. Asi nejnápadnější je v tuto dobu hnízdění různých druhů ptáků. Zejména drobní pěvci, hrdličky a holubi hřivnáči začínají hnízdit brzy a během sezóny, tedy až do konce září (v některých případech) stihnou odchovat i 2 - 3 hnízda mláďat. Mnoho druhů ptáků staví hnízda na stromech a keřích. Kromě zmíněných hrdliček a hřivnáčů jsou to zejména drozdovití pěvci (kos, drozd, brávník, červenka, rehek zahradní, kvíčala a kos horský), dále různé druhy pěnic, stehlíci, konopky, zvonci, zvohohlíci, hýli, pěnkavy, ťuhýci, mlynaříci a další. Z větších druhů ptáků pak třeba havrani, sojky, straky, vrány, většina u nás žijících dravců (někteří používají i hnízda postavená někým jiným, což dělá také sova kalous ušatý), čápi černí a volavky popelavé. A našli by se i další. Z toho vyplývá, že při špatném počasí (vítr, bouře, přívalové deště), při útocích dravců a šelem (včetně domácí kočky) a při různé údržbě zeleně mohou mláďata těchto ptáků z hnízda vypadnout. V tomto článečku se zaměřím na pomoc vypadlým mláďatům zpěvných ptáků a divokých holubů, tedy hrdliček a hřivnáčů.Mnoho lidí podléhá omylu, že ptáci se o mládě postarají i mimo hnízdo. To není pravda. Ptačí rodiče zajímá pouze obsah hnízda. Vypadlé mládě na zemi přehlížejí a nejeví o ně většinou žádný zájem. Nedokážou je totiž nijak odnést zpět. Dokonce ani třeba silný jestřáb, který bez problému odnese uloveného bažanta pár desítek metrů, své vlastní maličké mládě do hnízda nedopraví. Proto základní pomoc je, najdeme-li živé ještě neopeřené ptáče pod hnízdem, vrátit je co nejrychleji zpět. Není nutné brát si rukavice. Ptáci nemají čich lepší než my (kromě několika málo druhů, třeba supů) a k identifikaci svých mláďat používají výhradně zrak a sluch. Nijak jim proto nevadí, že na ptáče saháme. Pokud je hnízdo nedostupné či ho není vidět, musíme mláděti pomoci sami. Neopeřené holátko nejvíc ohrožuje prochladnutí. Na omak by mělo být výrazně teplejší než naše dlaň (ten rozdíl je asi 6 stupňů). Pokud je chladné, zahříváme je v dlaních (dámy mohou ve výstřihu) či u termoláhve s vodou 40 stupňů teplou, kterou obalíme hadříkem. Nikdy pod ně nedáváme čerstvě natrhanou trávu, která velmi studí! Pokud ptáče otvírá zobáček a žadoní o potravu, můžeme mu jako první pomoc podat pár soust dětského piškotu navlhčeného vodou. Z toho užmouláme malé kuličky (přiměřené velikosti zobáčku ptáčete) a za pomoci párátka či pinzety vkládáme mláděti hluboko do krku, aby je mohlo spolknout. Pozor! Ptačí mláďata potřebují každý den více potravy, než sama váží, a musejí ji dostávat takřka neustále! Není proto možné maličkého nalezence nakrmit třemi sousty a odejít na 8 hodin do práce! Po první pomoci patří ptáče do rukou odborníků v záchranné stanici. Má-li se vrátit do volné přírody, péče o ně bude velmi náročná.Pokud najdete ptáče, které už je opeřené a dokonce před vámi utíká, nemusí být nutně vypadlé. Zejména v křovinách hnízdící druhy opouštějí hnízdo dřív než začnou létat, a několik prvních dní se skrývají v trávě a nízkých keřících. To platí zejména o kosech, drozdech, červenkách nebo strakách. Rodiče tato mláďata dál krmí a chrání, takže na přiblížení k nim reagují hlasitým křikem a poletováním okolo. Kosi dokonce mnohdy odeženou i kočku, straky si troufnou i na krahujce. Tato ptáčata tedy už nikam neodnášíme, pouze je můžeme, je-li to nutné, odehnat z otevřené plochy (třeba chodníku) do blízkého keře. A pokud jsou na naší zahradě, kam chodí i kočka, vyplatí se po několik (4 - 6) dní pouštět kočku ven na noc, kdy ptáci bezpečně spí v hustém křoví, a přes den ji zavřít v domě. Rozhodně je nepřípustné (a protizákonné!!) ptáčata chytat a vnucovat záchranné stanici právě s výmluvou na lovící kočky. Lidská péče v tomto choulostivém období, kdy je rodiče učí vše, co budou potřebovat k přežití, jim totiž velmi zkomplikuje start do života a učiní z nich snadnou kořist krahujců a kun.Nejste-li si jistí, zda ptáče, které jste našli, nějakou pomoc potřebuje, vždy volejte odborníky v záchranné stanici a situaci jim popište. Zbytečné zásahy do života zvířat totiž mnoho užitku nepřinesou a naopak nechat na zemi umírat živého tvora, jemuž by pomohl jednoduchý úkon, je smutné. Pracovníci stanic se nebudou zlobit ani tehdy, budete-li jim volat kvůli "pouhému" vrabci či holubovi.