Reklamní sdělení
Poznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA. Návod jak na to, najdete zde.
Mít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy. Založte si je ještě dnes.

Pojem tažní nebo stěhovaví ptáci zná určitě každý. Jsou tím myšleny ty druhy ptáků, které k nám (a do mírného podnebného pásu obecně) přilétají zjara, vyhnízdí zde a po osamostatnění mláďat zase odletí do tropických oblastí. Jedná se vlastně o původní tropické druhy, které vyhledávaly sezónní hnízdiště a díky pohybu kontinentů se jejich trasa postupně prodlužovala. Mezi nejznámější patří třeba čápi, vlaštovky nebo kukačka. Málokdo z laiků však ví, že některé původně tažné druhy se postupně stěhovat přestávají a tráví zimy buď zde u nás, nebo se přesunou jen poněkud jižněji v rámci Evropy. Proč se to děje,nevíme. Pokynem k tahu je na podzim zkrácení světelného dne zhruba na délku obvyklou v tropech, tedy 12 hodin. Současně s tím totiž ubývá potravy, takže zejména hmyzožraví ptáci se přesunou tam, kde je jí dost. Po příletu na zimoviště se jejich život zklidní, mnozí teprve zde začnou pelichat (tedy měnit stará opotřebovaná pera za nová), pobyt tráví v hejnech a většinu času střídavě loví potravu a odpočívají. Kdo jede v zimě na dovolenou do tropů (rovníková Afrika, Thajsko, Indie, ...), může tu zimující ptáky pozorovat a přesvědčit se sám. Občas se stane, že některý jednotlivec, např. slabá vlaštovka, neodlétne. Přežívá někde v chlévě, pokud je tu dost much a jiného hmyzu, vydrží do jara, pokud ne, zahyne. Totéž se stane i jiným striktně hmyzožravým ptákům (slavík, některé pěnice, ťuhýci atd.). Ovšem ptáci, kteří jsou ochotni konzumovat i jinou potravu - bobule, semena, pupeny apod., zůstávají stále častěji a zimu zde přežívají bez potíží. Asi nejvíc změnil své zvyky kos černý. Ještě po válce to byl tažný pták, o 20 let později se možná lesní kosi stahovali na zimu do měst, ale nyní si zimy valně nevšímají. Kromě hmyzu se živí ovocem a bobulemi na stromech a keřích, zobnou si masa z přejetého zvířete, přiživují se na krmítkách. Naproti tomu jejich blízký příbuzný drozd zpěvný je stále tažný. Zimuje tu už pravidelně i červenka obecná, na jižní Moravě potkáme i v zimě špačky (ti se ostatně přes moře už neobtěžují a většina tráví zimu na jihu Evropy - Itálie by mohla vyprávět). Změna se týká i velkých ptáků. Nikam se nestěhují ani volavky popelavé a loví myši na polích a ryby v potocích a na březích řek i ve městech. Stále častěji lze v zimě potkat i čápy bílé. Zatím to není hromadný jev, ale stává se to pravidelně. Co z toho vyplývá? Pokud v zimě na sněhu potkáte opeřence, které nejste zvyklí tu touto dobou vídat, kontaktujte odborníky v záchranných stanicích pro volně žijící zvířata. Ti se vás podrobně vyptají a v případě potřeby zajedou na místo a dle možnosti pomohou. Pokud je okolí vašeho domova dostatečně pestré a k ptákům přátelské, může u vás přežít i takový nečekaný ptačí host. A tip na konec - fotografujte a filmujte. Zadokumentovaná neobvyklá pozorování jsou cenná i pro vědecké poznání, protože o přírodě stále nevíme zdaleka všechno a kdoví, zda někdy vědět budeme!