Reklamní sdělení
Tvorba webových stránekhttps://blog.pageride.comPoznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA.
Měj své vlastní webové stránky!https://www.pageride.comMít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy.
E-shop snadno & rychlehttps://www.pageride.comSystém PageRide nabízí moderní e-shop s podporou on-line plateb.

Letošní zima začíná velmi netypicky - teplotami nad nulou, rozkvétajícími stromy a holými sjezdovkami. Naskýtá se proto otázka, zda takový průběh může ublížit volně žijícím zvířatům? Odpověď zní - může. Zvířata žijící v mírném klimatickém pásu jsou přizpůsobena střídání ročních období. Zima s mrazy a sněžením má hned několik funkcí. Počínaje bezobratlými poskytuje zvířatům klidové období. Řada druhů ji přečkává ve stavu snížené aktivity - od včel, brouků, žab, plchů a netopýrů až po ježky a medvědy. V tomto klidovém období jejich organismus využívá rezervy, které načerpal během konce léta a podzimu. Zejména u hibernujících savců (hlavně ježků a netopýrů) se v těle ukládá tzv. hnědý tuk, který tělo zpracovává výhradně ve stadiu hibernace. Pokud je v zimě teplo, zmínění savci nehibernují a hnědý tuk zůstává v těle. Následně pak může způsobit zdravotní problémy. Stejně tak nesvědčí teplá zima hmyzu. Nedovolí mu zimovat v klidu, takže můžeme vidět třeba mátožně poletující různé druhy much, zelenkavé zlatoočky, slunéčka a další. Potravu ovšem nenajdou, takže se jen vysilují a nakonec hynou. Platí to i o motýlech a dalších druzích, ať už přezimují jako larvy, nebo jako dospělci (imaga). Problém mohou mít i včely, takže při teplé zimě mají včelaři hodně starostí.Trvají-li vyšší teploty dlouho (jako tuto zimu), vylezou zpět na povrch žížaly, mnohonožky a ponravy, které normálně tráví zimu v hloubce 60cm a víc, kde už zem nepromrzá. Za nimi se jednak vydají krtci (a "ozdobí" trávníky desítkami krtin), a jednak se některé druhy ptáků nechají svést k domněnce, že už je jaro, a začnou hnízdit. To se týká nejvíc kosů černých. Ptáci začnou zpívat a stavět hnízda. Při tom hubnou, protože přijímají méně potravy. Samičky snesou vejce a sedí na nich. Pokud pak udeří mrazy, řada z nich uhyne vyčerpáním, protože strávily tukovou zásobu a navíc jejich tělo vytvořilo 5 dost velkých vajec (obvyklý počet u tohoto druhu). Instinkt jim nedovolí opustit hnízdo ani při změně počasí, zejména pokud už se mají ptáčata líhnout. I když se neochladí, není na krmení mláďat dost vhodné potravy, takže se jich podaří vyvést jen část. Start do života mají těžký - není hmyz, ovoce, holé stromy je nechrání před predátory a před nepřízní počasí. A rodiče ztratili hodně sil jejich odchovem.Podobně se daří i jiným ptákům. Třeba zvonci zelení, čížci, stehlíci, sýkory a čečetky se na zimu sdružují do hejn. Tím se chrání před útoky dravců, protože při hledání potravy vždy pár jedinců hlídá a ostatní se mohou věnovat příjmu potravy. Pak se vystřídají. Ten, kdo spatří útočícího dravce, varuje ostatní. Zima udržuje pohlavní orgány samečků v klidu, takže se v hejnu dobře snášejí. Když je však teplo, jako teď, varlata samečků začnou uvolňovat do jejich krve testosteron, ptáci začínají zpívat a chovat se teritoriálně. Méně žerou (musejí hlídat vybrané hnízdiště před konkurencí), začínají být afresívní k sokům a hejna se rozpadají. Když pak udeří mráz a napadne sníh, jsou ptáci zesláblí a opět - hodně jich uhyne. Sypat do krmítek nepomůže - když je teplo, žrát nejdou, a při náhlé změně počasí to nemusejí stihnout.Zima má ještě jeden velmi důležitý úkol - ozdravuje populace zvířat. Zejména mezi mladými jedinci, kteří se narodili v uplynulém létě, provádí mrazy tvrdou selekci. Přežijí jen ti zdatní, zdraví a životaschopní. Nemocní a slabí poslouží jako kořist pro dravce a šelmy, takže se nestanou zdrojem infekce nebo vadných genů pro populaci. Ano, zní to možná krutě, ale přirozená selekce je nezbytná. Jen díky ní se nemohou jednotlivé druhy přemnožit a nešíří se lavinovitě nemoci a parazité. Po teplé zimě je neduživých a nemocných jedinců tolik, že mohou následovat různé zdravotní problémy. A třeba u přežvýkavců, jako je srčí, daňčí, jelení a mufloní zvěř, a také u zajíců a králíků na sníh bohatá zima působí v jednom směru opravdu blahodárně: zvířata se nedostanou k trávě a bylinám, které jsou pod sněhem, a ve vyšší míře žerou kůru a tenké větévky listnatých stromů a keřů. Tím dostávají do těla třísloviny, které potlačují množení střevních parazitů a škodlivých bakterií a celkově prospívají prostředí ve střevech. Pokud ale sníh neleží, zvěř se pase na trávě a kůru požírá mnohem méně, takže víc trpí parazity.Lze vůbec nějak kompenzovat škodlivé důsledky teplé zimy? Nijak moc. Myslivci samozřejmě vědí, že budou muset dávat zvěři (zejména v oborách) víc léků k odčervení, včelaři zkrmí více cukru a zahrádkáři budou mít víc problémů se škůdci. Ovšem přesvědčit ježky a netopýry, aby se v lednu neprobouzeli, nelze, stejně jako nelze znemožnit kosům zahnízdit. Takže jediné, co můžeme dělat, je mít v pohotovosti zásoby do krmítek, když se počasí obrátí a sníh a mráz konečně přijde. A to platí jak pro zob ptákům, tak pro seno a zrní do krmelců pro zvěř. A když už mrzne, zejména první dny je potřeba ve svém okolí sledovat, zda se ve sněhu neobjeví zatoulaný ježek, na balkoně popletený netopýr a v keři či na parapetu načepýřený vysílený pták. Takové oběti mrazu pak předáme nejbližší záchranné stanici pro handicapovaná zvířata, kde se o ně postarají a pomohou jim přežít.